|
|
 |
|
|
Neděle 28.10. Dnes je to nakonec ukázkový odpočinkový den, snídaně před desátou a snorchlovani nebude, moře je moc rozbourene. Aspoň usetrime, stalo by to dohromady tuším 7800 Rs - i kdyz se jede na Holubi ostrov jen kvůli moři, musí se zaplatit vstup na jeho pudu, 20 usd za osobu, protože je to rezervace. Korálový ostrov je jen skalisko na které se neda vstoupit a snorchluje se z lodi, ale tam je zase dražší cesta. Dopoledne setrváváme v lehátkove poloze s četbou, kdyz se po čase objevuje zdejsi pomocnik, arabsky cahoun, připomínáme se s žádosti o půjčeni kol. Ještě před obědem si pro ne jedeme k nedalekym sousedům, dva stylove historicke bicykly s rámem, s mechanickou brzdou. Mě jde trochu sejdrem pravy pedál a sedlo opět neni zrovna u oblohy. Ještě se vracíme na oběd, omeletu, přecejen od snídane uz nejaky čas uplynul. Vyrazime pak po silnici dal na sever, mezitím uz se definitivne zatahla obloha a před silnejsi prehankou se schováváme pod stromem. Zajíždíme do sousedního rekreacniho prostoru, v podmracenem dni s neklidnym morem se na plazi potuluje jen par lidicek a o něco víc psu, neupravene prostředí, obcasna preprska a zde typické vrany jen dokreslení šedivou atmosféru mista. Je tu zřejmě jeden lepší hotel a opodál se pilně pracuje na stavbe nového komplexu. Někde tu pak býval hotel, ktery vyhodili do vzduchu tamilsti tygři, protože podporoval vládní jednotky a policii. Jinak vubec zadne stanky, mimo hotel tu nic nedostanete. Na plazi je stanoviste policie, vez pro plavcika a budka s prodejem vstupenek na Holubi ostrov. Obsazene je ted jen prvni uvedene. Pokracujeme po silnici dal na sever, az k pomerne dlouhemu prihradovemu mostu pres zatoku. Jak informuji pametni desky u jizniho konce, je jednim ze tri mostu postavenych v ramci obnovy po tsunami, jako dar Spanelska. Pak mirime zpatky, zjevne se poflakujeme v mistech, kde belosi az tak casto necyklisti, ale asi je dano i zdejsi povahou, ze na nas kdekdo mava. Prejizdime po silnici jeste trochu na jih, kdyz vidim (jeden z mnoha) stanku inzerujici sluzby mobilnich operatoru, jdu se poptat jak je to s tou sim kartou na datove sluzby, jak mi vypravel soused. Klucik za pultem se tvari ze to tak opravdu je, 150 Rs za sim kartu, k zalozeni se vyzaduje kopie pasu, jeho cislo se pak zada pro aktivaci. V tom je trochu problem, protoze aktivace se nedari, ze pry to nebere moje cislo pasu, asi to nejde pro cizonce nebo jen pro nejake. Nevzdava se ale a ze zkusi jineho opetatora. To nakonec uspelo, i kdyz je to Airtel, ktereho mi myslim nabizel uz prve. Chvilku to tedy trvalo, ale povedlo se, rovnou si necham nabit i kredit, 1 GB za 299 Rs, tedy 45 Kc. Zahybame pak jeste smerem k Nilaveli beach, u jednoho ze stanku kupujeme vodu a chvili se pak schovavame pred prutrzi. Kdyz trochu polevuje, prejizdime domu ale porad jsme slusne zmokli. Na pokoji si po vysunuti sim karty uvedomuju ze v mem ajfounu je mensi, ale uspesne se mi ji podarilo nuzkami opizlat tak, aby sedla do suplicku a byla stale funkcni. Pripojeni opravdu pripojuje... Uz rano pozmenena konzistence produktu traviciho systemu presla do problematictejsi faze , ale zkousim aspon ryzi s kurecim a udrzel jsem ji. Po večeři ještě čekám na recepci na pana domácího, jednak vyzvedet jak do Kandy a jednak něco k místní realitě. Prime busy jedou pry jen rano, v šest, 7.45 a 8.45, doporučuje byt tam uz na dřívější abysme se vesli, ale to se nam moc nechce. Pak se ptam jak to tu vypadalo pred tsunami, jestli je toto zarizeni nove vybudovane nebo prezilo. Stoji to tu od roku 1981 a na nasledky tsunami se muzu podivat na fotkach. Chybely nektere steny, nektere bungalovy byly spis jako garaze, s otevrenym prucelim namisto sten. Z vybaveni interieru zbyly jen trosky a trisky. Pana domaciho to odneslo o par set metru dal, ale kolegove ho prisli vytahnout z bahna, pak si jeste pobyl v nemocnici. Vzhledem k obcanske valce zde stejne nikdo nebydlel a jen tu personal dohlizel na objekt, ktery se jinak staval tercem kradezi. Vlna dosahla cca 300-400 m od brehu, obcasne poborene stavby u silnice uz s timto tedy nesouvisi a byly proste nekdy opusteny. Ani relativni prazdnota neznamena, ze by to zdejsi zastavbu smetlo, proste tu zadna nebyla. Jedna se zejmena o zemedelskou oblast, kde lide z mesta na polich pestuji zeleninu. Jen par prespolnich podnikatelu zde vybudovalo ubytovaci zarizeni a nakoupilo pozemky - i toto vlastni nekdo z Colomba - asi jen dve zdejsi ubikace vlastni mistni. Pan Mohammed je jen spravce, bydli a rodinu ma nekde v horske oblasti ve vnitrozemi. Vetsi nasledky nez tsunami zde mela 26 let trvajici obcanska valka, do oblasti pobliz frontove linie se pochopitelne nikdo rekreovat nejezdil. Do vnitrozemi se stahovali i zdejsi obyvatele, aby jim povstalci neunaseli deti pro naplnovani stavu detskych armad. Nas rezort mel puvodne 42 pokoju (nyni asi dvacet) , cast sebrala tsunami a cast zabrala zakladna namornictva. Ta byla dokoncena az mesic pred primerim na jare 2009, ale s predpokladem, ze valka bude pokracovat a kdyz uz proste byla hotova, tak zustava v provozu. Ponekud nepromyslene tedy oddeluje zdejsi cast rezortu od hotelů a plaze na sever odtud, neda se projit ani po plazi a musi se az na silnici. |
|
| Rozlišení: 425 x 283 | |
| Počet fotek: 322 | Poslední aktualizace: 15.5.13 11:07 | Nápověda | |